Hezký den všem divákům našich pravidelných pořadů. Dnes se budeme věnovat bezhotovostním platbám, a tak se v našem novém studiu objevil Tomáš Hládek, který je v České bankovní asociaci expertem, garantem, odborníkem právě na bankovní a platební styk. Hezký den.

Dobré odpoledne.

My se budeme dívat na rok 2025, protože ten bezhotovostní styk platební nám znovu bobtnal, znovu nám narůstal. A když se podíváme na ta celková čísla, tak my se dostáváme už nad tři miliardy transakcí. A když se podíváme na objemy, tak tam se dostáváme vlastně už na téměř dva biliony korun. To jsou neskutečná čísla.

Je tomu tak. Když to vlastně vezmete tato čísla a podělíte to počtem dnů, tak se vlastně dostáváte k údajům, že za den se kartami zaplatí přes skoro pět a půl miliardy korun a že těch transakcí proběhne kolem devíti milionů. Takže není to málo. Na druhé straně nejsou to jediné transakce, které každý den provádíme, protože provádíme i jinak iniciované transakce, které se vlastně promítnou v nějakých statistikách jako bezhotovostní převody. A ani těch není málo. Často hovoříme v poslední době o téměř novém standardu, kterému říkáme okamžité platby, do kterého jsou zapojeny mnohé banky. Dneska už jich máme šestnáct, které jsou orientovány na nás běžné klienty. A už jsme se vlastně dostali také do milionů plateb denně, těchto okamžitých plateb, takže už jsme vlastně ve stejném řádu. Pravda, těch je kolem jeden a tři čtvrtě – dvou milionů za měsíc. Ale, pardon, průměrná částka, průměrný počet za den. Nicméně, a i to je velmi vysoké číslo. Vztáhneme-li to k tomu, že nám stále stoupá objem hotovosti, která je v oběhu, tak je to vlastně překvapivé.

Čím je to tak překvapivé? Logicky asi prostě jsme pohodlnější. Tohle je rychlejší způsob, jak můžeme platit, jak můžeme nakupovat, jak můžeme nakládat s penězi, ale pořád ta hotovost nám jako zůstává jako nezbytná záležitost.

Je to pravda. Můžete se setkat s tím, že vlastně jsou obchodníci a poskytovatelé určitých služeb, kteří dávají přednost jedné nebo druhé možnosti. Znám případy, kdy tedy nechtějí hotovost. Tím se mimochodem takoví obchodníci dostávají do střetu se zákonem, protože na rozdíl od mnoha zemí, kde se diskutuje a zaslechl jsem ty diskuze opakovaně i u nás, že třeba právo na hotovost dát do legislativy. My v legislativě máme zákon o oběhu bankovek a mincí a už dlouhá léta. A v tom zákoně napsáno, že hotovost je povinen přijmout každý až na drobné výjimky, ale ty se netýkají běžného vztahu obchodník klient. Na druhé straně setkal jsem se také s tím, že někdo nepřijímá naopak ty karty. Nikde žádný zákonný závazek tomu, že každý obchodník karty přijímat musí, takový neexistuje. Ale jak jste říkal, pro mnohé z nás je to pohodlnější. Ta hotovost stále, asi jsou oblasti, kde vítězí. Určitě vítězí v okamžiku, kdy se začne něco dít. Podíváte-li se na statistiky České národní banky a na objem hotovosti v oběhu pokaždé, když nastane nějaká krize, napadení Ukrajiny či před mnoha lety ekonomická krize 2008 a podobně, okamžitě to má vliv na to, že lidé se vyděsí a jdou vybrat své úspory anebo firmy určité objemy peněz a vezmou ten balík a odnesou to o dvě patra níž do sejfu té samé banky, kde si tu hotovost vybrali a ta hotovost, ty velké částky, které byly vybrány, tak slouží spíše k tezauraci a uchování. V minulých letech to bylo ovlivněno i poměrně nízkými úrokovými sazbami. Pak zpravidla zase sazby vylezly na nečekané výše, takže má to různé výkyvy, ale stále více je vidět ta aktivita v té bezhotovostní oblasti.

No, ona nám rostla v roce 2025, když si vezmeme e-commerce jako nákupy u obchodníků právě v online prostoru, tak tam jsme měli dvacetiprocentní nárůst. Takže evidentně pokud je tak stále saháme k téhle variantě. Kam tohle může růst?

Asi se nedostaneme do té oblasti severských zemí, kde vlastně se dostali do toho, že devadesát procent všech transakcí všech plateb je realizováno bezhotovostně. Tady se vyhnu tomu říct jenom platebními kartami, protože v těch zemích jsou rozvinuty způsoby plateb, které u nás, řekněme v posledních dvou letech nabírají na intenzitě jako toho, že, že obchodník vám vystaví nějaký QR kód, vy si to přečtete aplikací vaší banky a zaplatíte hned. Čili vlastně vynecháte tu platební kartu. Je pravda, že tyto země začaly naopak bojovat s tím, že se v mnoha oblastech, kde není rozvinutá ta technologie toho, že můžete platit tedy všechno bezhotovostně prostřednictvím nějakého telefonu a aplikací, tak se dostali lidé do problémů. A tam začaly ty diskuze o tom, že hotovost je potřeba nějakým způsobem zaštítit i po právní stránce, aby byla povinnost s ní nějakým způsobem manipulovat. Ona ta manipulace není vůbec nic levného, ono se to nezdá. Nám připadá, že máme v peněžence, máme-li tam nějakou hotovost, takže je to vlastně velmi jednoduché. Vybrali jsme si v bankomatu. Dneska už naprostá většina se vybírá prostřednictvím bankomatu, a ne prostřednictvím přepážek na pobočkách bank. Zase snaha bank o ušetření, protože ta aktivita na té pobočce je spojena s lidmi, kteří jsou drazí, je spojena s prostory, které musí být zabezpečeny a on ten sejf také není levný. Kdežto když pořídíte nějaký bankomat, ano, je to zařízení, které musí splňovat nějaké parametry a musí být nějakým způsobem také chráněno. Ale na druhou stranu pořídíte ho jednou a ono funguje x let a stojí jen ten provoz na to, že spotřebovává nějakou elektřinu a údržbu.

No, než se dostaneme tedy k platbám mobilem, a to, o čem jsme se bavili před chvílí, pojďme se možná podívat na výběry z bankomatů, protože to vlastně taky není vůbec marné číslo, pokud se bavíme o roce 2025. Výběry z bankomatů byly na úrovni sto třiceti milionů, co se týče počtů. A je to tedy nárůst oproti loňskému roku, oproti roku 2024. Co je ale zajímavé, tak když to vezmeme objemově na částky, tak tam se nám vlastně to nijak zvlášť nezměnilo. Dobře, pár miliard, ale vlastně v tom objemu to není zas tak moc. Čím to je? Proč se lidé najednou začínají v tom bankomatu vybírat vyšší částky? Teda pardon, nižší částky, častěji nižší částky.

Teď záleží asi na tom, jak kdo ten bankomat používá. Já si pamatuji, že můj tatínek, kterému by dneska bylo mnoho přes devadesát let, tak dostal důchod a půlku si šel vybrat do toho bankomatu najednou. Rozumíte? To je extrémní, kterou tu hotovost používal, přestože kartu měl a byl to vzdělaný pán. Ale je to určitá pohodlnost a určitý zvyk. Na druhé straně může na to mít vliv, i byť drobný, i to, kolik těch bankomatů je, jak jsou dostupné. O tom také samo tamo bývají nějaké diskuse, protože celkově nám počet bankomatů mírně klesá. Ta čísla mimochodem jsou pěkná, protože v roce 2023 jsme měli na našem území 5555 bankomatů. To se dobře pamatuje. V roce 2024 to bylo 5432. To je pět, čtyři, tři, dva. To se taky dobře pamatuje. V roce 2025 jsme na tom špatně. V tom smyslu zapamatování. Bylo jich 5398. Ale ten pokles je drobný. Na druhé straně je to ovlivněno také tím, že několik bank vlastně se rozhodlo uzavřít dohodu a své bankomaty sdílet. Čili to, že byl rozdíl v tom smyslu, že jste vybíral v cizím bankomatu a byl za to vyšší poplatek. Tak u těchto bank se vlastně smazal a ony mohou mít jen jeden bankomat, třeba v nějakém tom supermarketu, kde původně byly třeba ty bankomaty tři. Čili je to ovlivněno na jedné straně tím, jestli tu hotovost opravdu potřebujeme k nějakému účelu a na druhé straně i tím počtem a zvyklostmi.

Já se vrátím k té platbě mobilem, kterou vy jste předtím načal přes severské země. Ono ani u nás to není vlastně marné. Když se podíváme znovu na ten loňský rok, tak se dostáváme přes jeden a půl miliardy, co se týče počtu platby přes mobilní přístroj. Je to nárůst tuším asi třiadvacet procent. Takže vlastně moc si nedokážu představit, jak vysoko mohou být ty severské země, když my jsme zaostali.

No, u nich dochází k tomu, že devadesát procent plateb je provedeno bezhotovostně a jen deset procent zhruba je prováděno hotovostně. Ale stále veliká část těch plateb je vlastně, byť tedy vy platíte mobilem nebo prstýnkem nebo hodinkami, tak je tam vlastně skrytá ta karta. V mnoha případech pořád jsme mluvili o tom, že vlastně proti třeba těm okamžitým platbám, které jdou také iniciovat prostřednictvím aplikace v mobilu, tak ještě stále ty karty dominují.

Když se budeme bavit o objemech těch plateb přes mobily, tam se taky dostáváme vlastně k bilionům téměř.

Je tomu tak. Když to porovnáme, my hovoříme o posledním roce a srovnání s posledními léty. Ale zkuste si vzpomenout, jak to vypadalo před deseti lety a jsme na neuvěřitelných číslech, protože skutečně i objemy a počty těch transakcí všech, které jsou prováděny mezibankovně, což zase ze statistik, které zveřejňuje Česká národní banka, je zřejmé, že i tady je trvalý nárůst. Tak v loňském roce, a potvrzuje to i první čtvrtletí letošního roku, je těch plateb celkově průměrně denně čtyři a půl milionu. Zase, vezmeme-li to zpátky pět, deset let, byli jsme o milion plateb za den níž.

Když vidíme, jak nám rostou ty platby mobily, jak jsou na tom vlastně platební karty jako takové, vydávají se stále nové?

Je to až překvapující. Ano, je tomu tak. Těch karet bylo za loňský rok vydáno do oběhu o dva miliony více než v roce předcházejícím. A tady se tedy bavíme o, o počtech čtrnáct milionů až šestnáct milionů takzvaných debetních karet, tedy ty, které jsou vydány k vašemu účtu a vy čerpáte svoje prostředky. Protože vedle toho máme ty kreditní karty, které vlastně u nás jsou daleko méně rozšířeny. Těch je něco přes milion. A ten počet také nenarostl takovým způsobem jako u těch karet debetních. Tady bych řekl, že je to ovlivněno i určitým počtem těch karet, které si lidé, protože banky to umožňují, zřizují jako takzvané virtuální karty, kde u té karty třeba stanoví, že jen malý objem je možné s touto kartou použít a že tím chrání svůj účet, aby jaksi, když by se někdo dostal nějakým způsobem k údajům o té kartě tak, aby nešla zneužít a vytáhnout všechny prostředky, které by na té, na tom účtu, který je s tou kartou spojený, byly uloženy. Nemám pro to žádné podklady, že bych měl nějaká čísla, ale protože s kolegy v bankovní asociaci diskutujeme o nárůstu počtu různých fraudů a útoků na klienty a že velká část toho je, že vlastně jsou pokusy o zneužití platebních karet, tak toto může být jeden z vlivů.

Mají lidé kam chodit? Myslím tím, je dostatek těch akceptačních míst? Vy už jste to předtím také načal, že tedy ne každý tu kartu přijímá, ale máme třeba v tomhle směru nárůst?

Já myslím, že tady drobný nárůst je. Přiznávám, že toto číslo z hlavy nevím, ale těch míst, jestli si dobře pamatuji, tak je přes tři sta tisíc. Když vezmeme, že naše země není tak velká, tak tři sta tisíc akceptačních míst není málo.

Ono je to skoro tři sta padesát, takže tam už se dostáváme do, do pěkných čísel. Co ale rok 2026? Vy jste zmiňoval, že máme ty tendence ve chvíli, kdy se něco děje, tak spíš se uchylovat k hotovosti. Ono se teď pořád něco děje. Odhadujeme, a samozřejmě máme v tuhle chvíli v ruce křišťálovou kouli, ale odhadujeme, že se příští rok budeme bavit o výrazně nižších číslech, pokud se situace neuklidní a přiznejme si to upřímně, ono to hned tak asi nebude.

Já pevně věřím a doufám, že ne, protože ta podpora nejrůznějších projektů a snah bank o to vlastně podpořit tuto aktivitu, ta je zřejmá. Bavíme se o tom, jak umožnit ty okamžité platby nebo zrychlit některé typy plateb i pro nejen ty retailové obchodníky, ale i pro jaksi větší zákazníky bank. Čili tady máme také připravujeme společně s Českou národní bankou určité řešení. Je evidentní, že banky se snaží nabízet nová a nová řešení. Diskutuji i s různými poskytovateli těchto služeb, kteří takové služby poskytují po Evropě a, a vyzývají v některých okamžicích propojení. Samozřejmě tady máme tu nevýhodu, mnozí to berou jako výhodu, že tedy euro není naší domácí měnou a že tyto systémy, o kterých jsem se zmínil, jsou orientovány především na platby v eurech, kterých je u nás prostě proti těm platbám v korunách jen zlomek. Opravdu jsme v jednotkách procent ve srovnání s platbami v korunách. Takže tady ta podpora těch technologií je. Takže jak jste zmiňoval, pokud nebude nějaký drsný impuls, který by ten rozvoj tohoto typu plateb nějakým způsobem zpomalil, neřknu-li zastavil, tak si myslím, že můžeme očekávat jenom jejich další rozvoj.

Pane Hládku, díky. Díky, že jsme mohli skončit pozitivně, protože to je vždycky důležité. No, budu se těšit na další čísla, na další komentář.

Také děkuji.

Budeme se těšit také na vás. Zůstaňte s námi.

Hládek: Czechs made over 3.3 billion cashless transactions last year