Hezký den všem divákům našich pravidelných pořadů. I v únoru vám nabízíme další díl hlavní ekonomiky České bankovní asociace, s kým jiným než s hlavním ekonomem Jaromírem Šindelem. Jaromíre, ahoj.

Ahoj, děkuji za pozvání.

My se vracíme, znovu se vracíme, jak už to tak ekonomika nabízí, do závěru loňského roku a plynule vlastně můžeme přejít k tomu, co nám přinesl rok 2026, minimálně leden. Jak vlastně vypadal z pohledu celkového, myslím tím HDP, ten závěr roku a jak jsme tedy vklouzli do roku 2026?

Jak jsi zmiňoval ten závěr roku 2025, tak on ovlivnil nejenom jako růst ekonomiky HDP, dynamiku do letošního roku, ale on významně ovlivnil i růst inflace. K tomu se zase ještě dostaneme. A když se bavíme o tom růstu HDP, tak vlastně vzrostl o půl procenta mezikvartálně, což je solidní výsledek. Celý ten rok udělal dvě a půl procenta. Ještě neznáme úplně detaily, ale pokud se podíváme vlastně do nějakých těch měsíčních čísel, tak lze říci, že vlastně ta ekonomická aktivita, aktivita v závěru roku byla solidní. Já myslím, že byla lepší, než se očekávalo. My jsme ještě třeba v létě očekávali, že tam to zpomalení bude o něco výraznější. V listopadu se to úplně ještě jako by zmírnilo. To zpomalení už nebylo tak výrazné v tom výhledu, ale celkově lze říci, že vlastně ve finále ta čísla byla opět lepší, než se čekalo. Aspoň teda z mého pohledu.

Ono vlastně těch optimistických věcí a čísel nás v roce 2026, byť zatím máme krátce, tak nás zásobuje docela hodně. A když se podíváme na leden už 2026 a průmyslová čísla, tak tam jsme znovu vlastně v tom zeleném pásmu.

Tam uvidíme, tam tě opravím, protože lednová čísla ještě nemáme, takže uvidíme, co nám přinese leden. Ale v závěru roku pravděpodobně. Tak v lednu asi uvidíme trochu horší čísla, protože kdyby to mělo pokračovat ještě to zlepšení, které jsme viděli v závěru minulého roku, tak by to skutečně bylo velice pozitivní výhled, protože vlastně v tom letošním roce ty vyhlídky na růst průmyslové produkce se pohybují okolo dvou a půl tří procent meziročně, což je jenom vlastně to zlepšení vůči předcházejícím dvěma letům, ale co si budeme povídat, u exportně orientované ekonomiky je to dost slabé číslo. A vlastně, když pořád jsem zmiňoval ten závěr roku, ten závěr roku skutečně přinesl velice silné zlepšení do meziměsíční aktivity v tom průmyslu. Viděli jsme v podstatě, když si to jakoby převedeme do ročních čísel, tak se vlastně, kdyby takhle to pokračovalo po celý rok, tak v závěru letošního roku budeme mluvit o nějakém desetiprocentním nárůstu průmyslové výroby, což by bylo skutečně velice pozitivní překvapení. A v tom závěru roku jsme vlastně viděli relativně pozitivní vývoj napříč odvětvími. Nebylo to vlastně o autech, auta tam přispěla taky pozitivně, ale ostatní sektory nebo odvětví v tom průmyslu se držela pozitivně, včetně energeticky náročných odvětví s výjimkou třeba kovů. Ale takže ve finále lze říci, že, ta čísla byla pěkná, ale proč takový trochu pesimismus na ten začátek roku je to, že zase se nám takové ty předstihové indikátory, sentiment, PMI zase o trošku zhoršily v lednu, takže tam jsme viděli spíš nějaký pozitivní asi zub ke konci toho roku a ten leden příznivý není. Vyšly nám tam vlastně i další informace vlastně o využití průmyslových kapacit, které v lednu poklesly. A ten samotný sentiment, jak jsem zmínil, se zhoršil a zároveň ta poptávka, vnímaná poptávka v průmyslu pořád představuje přece jenom docela významný limit pro nějaký budoucí růst, a tudíž nelze říci, že ten závěr roku přináší nějaký silný pozitivní jakoby vhled do toho letošního roku a spíš se budeme opět vracet do nějakého slabšího začátku.

Pokud se bavíme o tom využití průmyslových kapacit, cos zmínil, jestli si správně vybavuji, tak tam to bylo kolem osmdesáti procent?

No, ono to pokleslo asi někam k osmdesáti dvou procentům, ale to je důležitý vlastně spíš ten trend nebo ten vývoj v těch předcházejících kvartálech, kdy navzdory té slabosti a teďka nemluvím teda úplně o tom závěru roku, ale spíš o těch prvních třech kvartálech, tak navzdory té slabšímu jakoby výkonu toho průmyslu, tak ty kapacity byly využity v podstatě na úrovni dlouhodobého průměru. A až teď vlastně zase na počátku roku nám to kleslo do nějakých horších čísel, což zase, když to vezmu i v potaz, jakoby dám to do souvislosti s tím, co očekávám vlastně od letošního roku, tak například očekáváme, že se nám zlepší významněji i investiční aktivita, která byla právě v tom roce 2025 skutečně zklamáním, protože jsme viděli investiční aktivitu silnou v segmentu staveb, ať už to byly byty, nebo jestli to byly infrastrukturní, infrastrukturní stavby, ale takový ty klasický, co ta ekonomika potřebuje pro nějaký zvyšování potenciálu, to znamená investice do strojů, zařízení, tak ty naopak byly v tom minulém roce slabší. A vlastně nám intuitivně říká, že když nám teda v uvozovkách konečně pokleslo to využití výrobních kapacit, tak je otázka, nakolik to bude představovat nějakou významnější překážku pro to, aby se nastartovaly investice v letošním roce. teď čekáme vlastně, že by měly růst kolem tří procent meziročně.

V čem je tedy problém u toho průmyslu? Proč ty jsi pesimistický a proč nám vlastně ten leden ukazuje poklesy? Můžeme třeba navázat i na další číslo, a to je regionální nezaměstnanost, která naopak roste? Může to mít nějakou souvislost?

No, když se, vlastně, když se podíváme na nezaměstnanost, která vlastně posledních měsících překvapovala směrem nahoru, tak ona pravděpodobně odráží strukturální změny v ekonomice, a ty souvisejí právě s tím průmyslem. Ten průmysl samozřejmě, my tam čekáme zlepšení zahraniční poptávky a že by nám měla vlastně podpořit exportní aktivitu. A to je vlastně i něco, co jsme viděli v poslední vlastně i roce. Exporty rostly solidně, zahraniční poptávka také se vyvíjela v souladu s očekáváním, takže to je něco, co tam se může projevovat pozitivně i v tomhle tom roce. Ale navzdory tomu dochází k pokračujícím strukturálním změnám, které vlastně souvisejí s tím, jak se měly drahé energie v Evropě jako takové v průmyslu a který vlastně významně zpomalil průmyslovou aktivitu. Ta průmyslová aktivita sice trošku v Čechách, jako rostla v tom minulém roce, v závěru roku silněji, ale vlastně odpoutává se dlouhodobě od nějaké průmyslové aktivity v Německu. A my vlastně v tom očekávání. Do letošního roku, do příštího roku přece jenom očekáváme, že ta situace v Německu se také zlepší i díky tomu, že by vlastně se měl prokousávat do ekonomiky ten fiskální balíček, který byl vlastně oznámen minulý rok, a tudíž by měl přinést nějakou vzpruhu. Ale pokud to vlastně tohle to nebo teda se impuls nepřijde, tak pravděpodobně, a uvidíme pořád pokračující problémy na té energetické stránce v průmyslu, tak to je něco, co bude ten průmysl svazovat a bude ho tlumit, tu jeho expanzi v letošním roce.

Ty jsi na začátku se zarazil nad tím, když jsme zmiňovali inflaci nebo respektive říkal si, že se k tomu dostaneme. Pojďme se k tomu dostat.

No, já jsem zmínil, že vlastně ten závěr minulého roku ovlivnil vlastně ta čísla pro ten letošní rok. Ale není to samotné. Vlastně když se podívám na lednovou, lednovou inflaci, tak ta nám zpomalila na jedna celých šest procenta meziročně. V závěru roku vlastně poslední dva měsíce byly dvě celých jedna, takže to je vlastně relativně solidní, krásný obrázek, o kterým se centrální bance v podstatě i trošku zdálo. Ale bohužel máme tam dva faktory, který za tím stojí převážně. Již ten zmíněný závěr minulého roku, to je vlastně o cenách potravin. Ceny potravin vlastně snížily, přispěly k tomu, že inflace v závěru roku byla dvě celých jedna meziročně. A vlastně, když jsme ještě v listopadu v konsenzu tak čekali, tak závěr roku měl být někde okolo dvě celých sedm, dvě celých šest, takže tam byl významný propad, respektive vůči tomu očekávání. A to odráží převážně vlastně nižší ceny potravin. A co tam vlastně ten druhý faktor je, vlastně ten přesun poplatků za obnovitelné zdroje z faktorů domácností do státního rozpočtu, a to vlastně také snižuje tu dynamiku o nějaké nula celých tři procentního bodu. Takže vlastně díky těmhle těm trošku opatřením, který jdou mimo kontrolu vlastně centrální banky, se podařilo tu inflaci stlačit níže. Na druhou stranu, když se podíváme na jádrovou inflaci, to je to, co by vlastně ta centrální banka měla být schopna ovlivnit v nějakém delším horizontu, tak ta se nám na konci roku a na počátku letos, na konci minulého roku, na počátku letošního roku drží stále blíže třem procentům a nemá nějaké náznaky, když se podíváme na meziměsíční dynamiku, tak tam nejsou náznaky toho, že by měla nějakým způsobem výrazněji zpomalovat. My vlastně v letošním roce čekáme, že tahle ta jádrová inflace by měla být okolo dvou a půl procenta, což je něco, co by se možná centrální bance líbilo, ale my tam v podstatě v těch měsíčních číslech nevidíme, že by tam skutečně měla k těmto číslům zatím směřovat. A vlastně to předpokládáme na základě nějakého budoucího vývoje. A to je i něco, co bude tlumit vlastně, nebo ovlivní i tu inflaci v tom roce 2027. Ona se díky tomu, že ty obnovitelné zdroje, přeci jenom je to jednorázový efekt, a tak nám bude, nám vracet inflaci zpátky někam na dvě celých tři procenta v tom roce příštím, v roce 2027. Ale vlastně i ta jádrová inflace by měla být někde okolo dvou celých tři procent. a teď si nedej bože představme scénář, že ceny potravin vyskočí nahoru z důvodu nějaké neúrody, máme klimatické změny, máme v pořádku geologické problémy, uvidíme, co bude s Íránem, s cenou ropy, s cenami energií A vlastně to je vlastně potom výzva pro tu centrální banku, se spolehnout na to, že nám právě tyhle faktory typu cen potravin, energií nebo nějaký administrativní úkony vlastně budou držet inflaci dlouhodobě níže. Naštěstí pro centrální banku se vlastně diskutuje zrušení koncesionářských poplatků, které jsou nicméně relativně malé, co se týče složenky. Ale pokud by se vlastně zrušily a vzpomeneme si vlastně na zavedení a zrušení následné poplatků v nemocnicích, tak oni dokážou i tyhle ty malé částky, vlastně když to zruší jakoby na nulu v podstatě, tak nám pěkně zamávají i inflací. A to se může stát a pravděpodobně stane i v tom roce 2027, kde ten dopad opět může být tři desetinky procentního bodu. Takže vlastně já jsem zmiňoval, že čekáme návrh inflace někam dvě celých tři procenta, ale on klidně může být okolo dvou procent.

Tím myslíš zrušení toho třicetikorunového poplatku?

Jak byly, ano, jak se zavedly v roce 2009, ano, tak to pěkně taky zamávalo jako s inflačními čísly a jeho zrušení, protože on se potom zvyšoval, tak si vlastně to zrušení potom taky pěkně zamávalo.

My ten pořad, myslím hlavní ekonomiku České bankovní asociace, máme zaměřenou na to, abychom divákům ukázali vlastně ty nejdůležitější faktory, které máme k dispozici pomocí čísel. Píchni mi ještě prstem do něčeho, co tě zaujalo právě, ať už na konci prosince anebo v lednu v těch ekonomických statistikách.

No, hodně se změnil ten průmysl, ten byl úplně zřetelný. To křičelo, jako ta pozornost v podstatě desetiprocentního analyzovaného růstu, to ti křičí do očí. Když se podíváme na spotřebu domácností, tak ta vlastně nepřekvapila, protože ona byla v prosinci trochu slabší, ale víceméně jela v souladu s tím, co se čeká. To znamená, že ten solidní růst tam bude pokračovat, a tudíž spíš to bylo takový vlažný číslo, vlažný přijetí. Tam v podstatě pořád lze očekávat i v souvislosti s tím sentimentem, to znamená s tím poklesem inflace. Lze čekat, že reálné mzdy se budou držet na solidní výši, respektive že nebudou nějakým způsobem významně tlumit svůj růst v letošním roce a podpoří tu spotřebu. A dalším, co bylo pozitivní a vlastně propírá se to i do toho, nebo bude podpírat i ten rok 2026, bylo oživení vlastně v sektoru služeb, které se ve čtvrtém čtvrtletí závěrečného roku také relativně pozitivně odrazily po relativně slabém výkonu vlastně v polovině ve druhém a třetím čtvrtletí, takže tam vidíme také pozitivní vývoj. Co nám, když se podíváme i na stavební aktivitu, tak vlastně v prosinci překvapila pozitivně, pozitivně z toho důvodu, že vlastně předcházejících pět, šest měsíců vykazovala vlastně nějakou stagnaci. Nebyl tam žádný vlastně růstový impuls do ekonomiky a ten přišel až v závěru roku. Uvidíme, jak se nám to vlastně promítne v roce 2026, protože tam velkou neznámou bude vlastně ten propad, který jsme zažili v letech dvacet čtyři, dvacet pět, se týče počtu vlastně povolení, stavebních povolení a jak vlastně ovlivní tu dynamiku v roce 2026. Ale na pozitivní notu zase můžeme říci, že když si sezónně očistíme ty stavební povolení, tak už jsme se odpíchli vlastně ode dna a vracíme se k nějakým lepším číslům.

Pozitivně jsme zakončili úhledně dokončený balíček lednových ekonomických čísel a v něm zabalený Jaromír Šindel. Děkuji ti.

Děkuji.

Budeme se na vás těšit v dalším díle.

Chief Economist of the CBA (Episode 10)