Prostředí dnešního rozhovoru dává vědět, že znovu nastal ten čas, kdy Česká bankovní asociace představila svoji makroprognózu a my natáčíme právě po přímém vysílání s jejími panelisty a těmi, kdo ji představoval v přímém přenosu. Tím prvním je Petr Gapko, hlavní ekonom Moneta Bank. Hezký den.

Dobrý den.

Málokdy se mi stává, abychom u představování domácí makroprognózy tak často používali cizí geografické názvy. Hormuzský průliv, jak moc velký problém a jak moc velký hybatel to vlastně pro tu naši makroprognózu byl?

Byl to hybatel, ale nebyl to hybatel úplně fatální, řekněme. Když se podíváme na to, jak je Hormuzský průliv důležitý pro světovou ekonomiku, potažmo tím pádem i pro českou ekonomiku, tak zjistíme vlastně to, co se dělo v minulých měsících a v posledních týdnech. Zkrátka přes Hormuz proudí třetina celosvětových zásob nebo celosvětové produkce ropy a tím pádem cokoliv, co se stane v Hormuzu, tak má jasný dopad na cenu ropy. To se skutečně stalo. Přidaly se k tomu ještě geopolitická nejistota spolu s dopady konfliktů a u nás to vidíme zkrátka tím, že tyto věci na nás dopadají omezením ekonomického růstu a zvýšením cen, to znamená růstem inflace.

Jak moc?

V naší nové prognóze jsme snížili ekonomický růst pro letošní rok o šedesát bodů a na příští rok o dvacet bodů. To znamená, předpokládáme nyní 2% růst letos a 2,4 % v příštím roce. Co se týče inflace, tam jsme viděli nárůst o několik desítek bazických bodů. Konkrétně očekáváme, že inflace se letos udrží kolem 2,5 % s tím, že v závěru roku může vzrůst až ke 3 %. V příštím roce by pak inflace mohla být ještě o kapku vyšší.

My jsme s tou makroprognózou v polovině roku. A znovu tedy ještě se přidržím u toho Hormuzu a u inflace. Jak moc se bude měnit, a byla to vlastně jedna z těch otázek panelistů, pokud se Hormuz otevře a kdy se otevře, jak moc velký to bude mít vliv právě na tu domácí inflaci?

Tady je asi důležité zmínit, co byla nebo co bylo hlavním předpokladem celé té prognózy, na čem se panelisté plus minus shodli. A tím základním scénářem bylo, že Hormuz se otevře ve druhém kvartále letošního roku, to znamená někdy v červnu, řekněme na konci června. Toto se neúprosně blíží. Pokud by se tak stalo později, tak by nás čekal ještě o něco nižší růst, a ještě o něco vyšší inflace. To jsou zkrátka dopady, se kterými se musí počítat. Je to, jednoznačně to vyplývá vlastně z ceny ropy. Ona cena ropy se k nám do inflace propisuje postupně a pomaličku. To, co jsme viděli v posledních měsících, tak to byl první efekt, kdy se cena ropy okamžitě projevila v cenách pohonných hmot. Nicméně musíme počítat i s tím, že ceny pohonných hmot vlastně vstupují do ceny jakéhokoliv zboží, které si kupujeme v obchodech, protože to zboží se nějak do těch obchodů musí dostat. Tím pádem uvidíme, a už to začínáme pomalu vidět, že nám vzroste cena zboží napříč spotřebitelským košem. To je zkrátka sekundární efekt, se kterým musíme počítat, a proto počítáme v panelu makroekonomů České bankovní asociace s tím, že inflace nám poskočí ještě nahoru.

Vy jste říkal, že na tom se panelisté shodli, na čem se neshodli?

Asi největší rozpor byl v tom, jak se budou vyvíjet úrokové sazby. Tady jsme byli rozděleni řekněme na dvě polovičky, kde vyhrála ta polovička, která byla o trošku větší. Větší polovička. Větší polovička, přesně tak. Není to bohužel jako s domem, kdy si manželé dělí na ideální poloviny. A tak o něco, o něco větší polovina přece jenom očekává stabilitu úrokových sazeb jak v letošním, tak v příštím roce, to znamená dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 %. Nicméně menší polovička panelistů taky očekávala růst sazeb, a to třeba až někam ke 4 %.

Je ta prognóza pozitivní nebo spíš negativní?

My jsme doposud zmiňovali zejména to negativní, co na té prognóze vidíme, ale měli bychom zůstat pozitivní, protože stále vidíme nebo předpokládáme 2% růst letos, 2,4 % příští rok. A i když se dostáváme s růstem o trošku níž, tak růst nad 2 % je pořád krásný. Pořád to znamená, že naše ekonomika expanduje, hospodářství se daří. Tento růst je navíc doprovázený i růstem reálné mzdy. To znamená, že i lidé by se měli mít lépe, měli by více spotřebovávat, mohli by si více dovolit. Takže ve finále celý ten obrázek prognózy je pozitivní. To, co je negativní je, že přece jenom posouváme růst o trochu dolů, a to právě díky těm faktorům, které jsme zmínili.

Dobré zprávy. Díky za ně, díky za rozhovor, díky za představení makroprognózy a vám přeji hezký den a určitě zůstaňte s námi, protože Petr Gapko nebyl naším posledním hostem. V dalším rozhovoru se představí ještě hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Gapko: Makroekonomická prognóza ČBA 2Q26 (1. díl)