Hotově nebo kartou? Otázka, která nás provází už několik desetiletí a podle aktuálních dat České národní banky to vypadá, že bezhotovostní styk vítězí. o tom si víc popovídáme s Tomášem Hládkem, expertem na bankovní styk České bankovní asociace. Hezký den.

Dobré odpoledne.

Čísla za rok 2025 skutečně vypadají, že vítězí bezhotovostní styk. Je to tak?

Dá se to tímto způsobem hodnotit, byť naše hodnocení je jistým způsobem omezeno tím, že my nevíme přesně, kolik transakcí se provádí hotovostně. Ano, víme to v maloobchodě a tam je evidentní, že bezhotovostní platební styk jaksi stoupá a je králem. Na druhé straně objemy hotovostí, která je v oběhu, tak neustále stoupají. Na konci minulého roku bylo v oběhu sedmdesát, přes sedmdesát čtyřicet miliard korun, což při počtu deseti milionů obyvatel dobře lehce přes, znamená, že každý máme mít doma nějakých sedmdesát, sedmdesát čtyři tisíc korun. Já je teda doma nemám, a platím většinou bezhotovostně, ale právě proto je to srovnání trošku složitější.

Jak to tedy vypadá s růstem nebo dynamikou bezhotovostních plateb?

I z těch statistik České národní banky vyplývá, že jednoznačně tento typ plateb neustále stoupá. Jejich počet, denní počet, a to ať už těmi, které jsou iniciovány, zahájeny prostřednictvím platebních karet, nebo i těmi, které provádíme v obchodech přes karty nebo tokenizované karty v mobilních telefonech, prostě zahajujeme to nějakým nástrojem elektronickým, tak i tyto i tyto nekaretní transakce, kdy převádíme přímo ze svého účtu, tak jednoznačně jejich počet také stoupá.

Jak moc?

V absolutních číslech můžeme hodnotit, jaké jsou počty transakcí v mezibankovním platebním styku, protože tyto informace zase Česká národní banka zveřejňuje. Těch transakcí v loňském roce probíhalo přes čtyři miliony, čtyři celé dva miliony v průměru denně. Samozřejmě, toto číslo se velmi liší. Možná byste byl překvapen, jak se liší, protože plno těch transakcí opakujeme. Máme takzvané trvalé příkazy a většina z nás, z nás v první dekádě měsíce bere nějaký plat, má nějaký příjem, čímž kolem patnáctého máme tendenci své závazky uhradit. Čili kolem patnáctého je těch transakcí nejvíce. Prostě se můžou pohybovat i na dvojnásobku toho počtu, o kterém jsem mluvil. Na druhé straně ano, počátkem měsíce je těch plateb méně čili, ale to rozkolísání je velmi pra-pravidelné a funguje takhle po desítky let.

Existuje nějaký segment nebo nějaký druh bezhotovostní platby, který je král toho, těch našich statistik?

Dá se to tak nazvat, protože před několika lety jsme ve spolupráci jako Bankovní asociace ve spolupráci s Českou národní bankou zavedli něco, co už dneska naprostá většina lidí používá a bere jako samozřejmost. Přestože tomu tak na začátku v roce 2018 nebylo. A to jsou okamžité platby. Jejich dynamika nárůstu je největší v těch různých typech transakcí, o kterých jsem před chvílí hovořil. Čili ano, stoupají nám karetní transakce, stoupají elektronické transakce prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví, ale když z nich vyjmeme tyto okamžité transakce, které jsou prováděny kdykoliv během dne, každý den, tedy i ve svátek, o víkend, o víkendu, ve dne, v noci a jejich zúčtování je z pohledu klienta provedeno v rámci jednotek vteřin, tak tyto transakce stoupl jejich počet nejvíc. V roce dvacet čtyři jejich průměrný počet byl nějakých jeden a čtvrt milionu denně. V loňském roce už to bylo téměř 1,6 milionu v průměru denně. Zase jsme na těch průměrných číslech, takže například teď jsem řekl číslo za celý rok, ale v konci roku, tedy v průběhu prosince, těch plateb bylo přes dva miliony každý den. Čili, když hovoříme o těch čtyřech milionech, čtyři celé dva jako průměr, tak vlastně více než třetina těch plateb je provedena touto cestou, tedy jako okamžitá platba.

Dá se tedy říct, že okamžité platby jako bankovní produkt je něco, co si lidé prostě oblíbili?

Je to tak, protože i na základě nějakých dohodnutých pravidel a omezení ty transakce jsou za stejné peníze jako váš poplatek, máte-li nějaký, tak je stejný jako u běžných transakcí. Čili mohu-li to provést rychle, proč bych to prováděl jinak? Technologie, které banky mají k tomu uzpůsobené tak, tak existují. Na druhé straně právě i díky tomu ohromnému nárůstu, který byl asi i rychlejší, než jsme všichni předpokládali, tak diskutujeme i o tom, ať už v rámci struktur České bankovní asociace nebo ve spolupráci s Českou národní bankou, jak kapacitně a co do rychlosti zpracování tuto oblast posílit a zajistit, aby byla, aby byla kdykoliv k dispozici.

Čím to je, že ten bezhotovostní platební styk tak roste? Je to změnou světa? Anebo je to i tím, že banky vlastně nabízejí víc možností, které potom logicky nabízejí, aby k tomu klienti inklinovali?

Asi je to od každého kousek. Ta podpora ze strany bank je jednoznačně vedena ekonomicky. Podpora ze strany centrální banky je také vedena ekonomicky, protože co si budeme nalhávat, nejdražší, ač se nám to jako klientům bank nezdá, nejdražší je ta hotovost. Vezměte, že tu hotovost nejdřív musí někdo vyrobit, posléze ji musí dostat k těm lidem. Dneska se to v naprosté většině případů děje tedy ne prostřednictvím pokladen, ale prostřednictvím bankomatů. Někdo tu hotovost tedy přijme jako obchodník, ale zase ji musí odvézt někam, aby tedy se objevila na jeho účtu, protože zase on prostřednictvím svého účtu nakupuje to zboží, které nám následně prodává. Čili pokaždé, když se s hotovostí někdo setká, musí ji vlastně chránit, uskladňovat nějakým sofistikovanějším způsobem, tedy nejlépe v nějakém trezoru, pokladně. Každý, kdo ji předává někomu jinému, tak ji musí přepočítat, tedy že předává ten správný počet bankovek a mincí i v rámci těch bank, které nabízejí tedy v rozsáhle rozsáhlé podobě ještě stále poptávané hotovostní služby, tak znamená, že tedy tu hotovost také převážejí, také zpracovávají a snaží se ji odvést zpátky do České národní banky, protože pro ně mrtvá hotovost, která leží v jejich trezorech, tak jim nic nepřináší. Čili ta technologie, která samozřejmě pro banky je výhodná v tom smyslu, že když už váš systém umí obsluhovat sto tisíc lidí, tak umí obsluhovat také dvě stě tisíc lidí. Na rozdíl od té hotovosti, které když jí potřebujete pro sto tisíc nebo dvě stě tisíc lidí, tak jí potřebujete daleko více

Rozdíl několika tun.

Tak.

Jaká je budoucnost?

Já si troufám říct, že budoucnost je spíše v té bezhotovosti. Byť ano, existují situace, kdy narazíte na to, že, že bezhotovost nelze použít, protože se něco zrovna pokazilo. Nedej bože, aby se nám toho pokazilo víc, aby byl nějaký blackout. Nechci nic přivolávat, ale vezměte, jak všichni v tuto chvíli vlastně závisíme na to, abychom měli signál a abychom měli ty mobily nabité. Na druhé straně po stránce bezpečnosti a všech těch okolních záležitostí bych řekl, že ta bezhotovost jaksi má ten další rozvoj před sebou a že budeme jenom očekávat, jaké nové nástroje vlastně budou dispozici, protože ten vývoj v této oblasti je více než překotný. Když vezmeme, jak dlouho se používaly drahé kovy, které poté byly nahrazeny nějakými papírovými penězi, pak šeky platebními kartami, pořád jsme hovořili o stovkách let. Platební karty dobře existují sice nějakým způsobem sto let, ale ty, které známe v tom smyslu, jak je používáme dnes, tak jen pár desítek let. A představa nás všech před dvaceti lety, že bychom měli mobilní telefon nebo nějaký prstýnek či hodinky a dokázali tím zaplatit, ta byla naprosto nepředstavitelná. Takže co nás čeká do pěti, deseti let? To uvidíme.

Hládek: Češi loni provedli každý den průměrně přes 4 miliony bezhotovostních plateb