Hezký den všem divákům našich pravidelných pořadů. I léto nabídne hlavní ekonomiku a může tím pádem nabídnout také hlavního ekonoma, který si udělal volno v létě a bude tady pro vás Jaromír Šindel. Jaromíre, ahoj.

Ahoj Petře.

Léto. My jsme hodně slibovali, že to léto budeme sledovat ekonomiku a my jsme vlastně konečně došli i do těch letních čísel. A je to pořád dobré, protože jaro nám všechno rostlo, včetně ekonomiky a léto, vypadá to, že jsme spíš narazili na strop. Anebo jak to vlastně vypadá s těmi čísly?

Na jaře to rostlo pomalu, málo a v létě je sklizeň dobrá, ale slabá. Takže když se podíváme, teď akorát dneska byla publikována čísla vlastně předběžného odhadu růstu HDP, a viděli jsme tam mírné zrychlení z 0,2 % na 0,4 %. A to ta rychlost jakoby v tom slově, v tom kořenu slova jako úplně tomu neodpovídá. Spíše se mírně zlepšilo tempo růstu ekonomiky, ale to zůstává slabé, a ne náhodou potom vidíme, že vlastně ta ekonomika významně zpomaluje. Vlastně minulý rok jsme viděli čísla přes 2,5 % i 2,8 % meziročního růstu a teď jsme se vlastně dostali na 2 % meziročního růstu v polovině roku. A vlastně ono to odráží jako relativně na jednu stranu to dobré číslo, když si vezmeme, co se děje ve světě, ať už se bavíme o Hormuzské krizi, vysokých cenách energií, paliv, ale na druhou stranu, takže v tomhle tom směru je to dobré a na druhou stranu to odráží i vlastně stále slabou výkonnost evropské ekonomiky. Ta taky sice zrychlila nepatrně a taky na 0,4 %, ale vidíme, že eurozóna, když se podíváme na ty klíčové bloky Německo, Itálie, Francie, tak ten růst je tam slabý 0,2 %. Takže české ekonomice nezbývá nic jiného než se opřít stále o tu domácí poptávku, ale ta tu dynamiku také potřebuje sílit.

Dobře. Bavíme se tedy o tom, že máme špatná srovnání ročních čísel, anebo se bavíme o tom, že máme dobrá čísla na jaře a tím pádem to zastavení růstu je pochopitelné a vlastně jsme pořád v dobrých číslech i díky tomu, jak nám funguje třeba průmysl nebo jak nám funguje spotřeba domácností a podobně.

Ano, když se podíváme na tyhle ty indikátory, ať už to je průmyslová výroba nebo tržby v maloobchodě, tak jsme viděli relativně dobré výsledky. Když se podíváme na ten průmysl, tak ten během dubna, května vykázal solidní čísla, mezičtvrtletně rostl, a ne náhodou se vlastně o to opíralo to lepší číslo růstu hrubého domácího produktu, a to navzdory relativně slabším číslům z automotive. A vlastně se ten průmysl také opíral o ta energeticky náročná odvětví, takže tam jsme viděli relativně dobré výsledky. Když se podíváme na maloobchod, tak tam, když se bavíme v tom kontextu HDP, tak tam to nejde úplně nějak silně teď srovnávat ta poslední dvě čtvrtletí, nicméně spotřeba domácností zůstává stabilním, vlastně stavebním kamenem toho růstu HDP. A když se podíváme na tu spotřebu domácností v tom maloobchodě, tak ta zůstává také solidní. Vidíme, že nezaměstnanost se vlastně drží po sezónním očištění na 5 procentech. Červnové číslo ukázalo po nějaké době nějakou stabilitu v tom sezónně očištěném pohledu, nicméně ta výběrová nezaměstnanost zůstává výrazně menší někde okolo 3,3 procenta, ale také vlastně v červnu nepatrně vzrostla, takže tam ta berlička, o kterou se ty domácnosti opírají z pohledu práce, je silná, ale trošku přece jenom méně silná, než jsme byli zvyklí v minulosti. A pravděpodobně do té spotřeby domácností také pozitivně sehrála svoji úlohu i vlastně mírnější inflace, mírnější z toho důvodu, že jsme viděli na začátku roku vlivy po OZE přesunutí vlastně poplatků do státního rozpočtu, který významně snižoval růst inflace, tak ceny potravin v regionu pozitivně podporují vlastně udržování nízké inflace. A vlastně v Čechách jsme viděli v červnu inflaci 1,5 procenta, což je super číslo v kontextu toho, co vidíme, co se děje ve světě, co se děje s pohonnými hmotami, ale navzdory tomu ta jádrová inflace zůstává silná. Ten hlavní příběh ta celková inflace vlastně podpořila také v tomhle tom směru vlastně tu spotřebu domácností, protože je vlastně nižší, než lidé asi očekávali, když se podívali, že barel bude stát ropy 120 dolarů za barel a tak dále.

Já se ještě vrátím k tomu průmyslu. Oni tam jsou vlastně pozitivní čísla, když se podíváme na využití kapacit, i přesto, že vlastně se nám snižuje poptávka po těch průmyslových službách. No a pak asi za dobré číslo můžeme považovat plánované firemní investice.

No, když se podíváme právě do toho kontextu, co dneska vyšlo, tak jsme viděli, že investiční aktivita přispěla negativně k tomu růstu HDP. To pravděpodobně odráží ten faktor, že v tom prvním čtvrtletí naopak ty zásoby přispěly pozitivně a v prvním čtvrtletí také investiční aktivita byla silně podpořena dost abnormálně investicemi do dopravních prostředků. Ty skutečně velice silně vzrostly. A v tomhle tom kontextu lze chápat ta čísla, právě jsem zmínil ta dobrá čísla z průmyslové výroby, a viděli jsme za červenec průzkum, který ukázal návrat na silné využití výrobních kapacit na nadprůměrné hodnoty. Takže to je něco, co firmy vlastně může hnát k nějaké vyšší investiční aktivitě, že vlastně budou potřebovat rozšiřovat své výrobní kapacity. Ten druhý indikátor, který trošku měří i pohled firem na to, jak vnímají výrobní kapacity ve vztahu k objednávkám, tak ten není až tak pozitivní, ale také sílí pozitivním směrem. A hlavním, když se na to podíváme i z toho bankovního sektoru, tak jsme viděli v prvním pololetí sílit úvěry bankovního sektoru právě firmám a ty posílily v meziročním srovnání docela významně o 2 procentní body HDP, ten kreditní impuls do toho firemního sektoru posílil ve výši 11 % čtvrtletního HDP, což je silné číslo. A tahle ta kombinace toho využití kapacit silné úvěrové aktivity nám může dát nějaký solidní základ vlastně na to, aby ta investiční aktivita pokračovala v solidním tempu a také podpořila růst HDP.

Sedí nám domácnosti pořád ještě na penězích?

Sedí. Sedí na 20 procentech svých příjmů. Vlastně dalo by se říct, že strkají pod sebe dalších 20 procent příjmů neustále a je to číslo, které zůstává abnormálně vysoké. Takové to postcovidové, nějaká normalizace míry úspor vlastně u nás nastala jenom krátkodobě a viděli jsme, že se vrátila po covidové uzávěře, tak jsme viděli, že se vracíme zpátky na ty úrovně, když byly zavřené obchody. A to je něco, co s námi zůstává a vlastně taková ta očekávání, že míra úspor bude se vyvíjet, že se bude normalizovat, podpoří spotřebu, tak to tady nepřichází a vidíme, že to zůstává stále vysoké.

Proč? Protože ta čísla, která my vlastně nabízíme, tak jsou veskrze pozitivní. Proč tam ten strach pořád je? Je tam nějaká hrozba?

Není to o strachu. Já si nemyslím, že to je úplně o strachu, protože se musíme podívat na tu míru úspor domácností přece jen z nějakého strukturálního pohledu, to znamená, kdo ty úspory tvoří. A přece jenom během té energetické krize v roce 2023, tak to tvořily přece jenom domácnosti, které měly vyšší příjmy. A ty si zvykly na nějakou úroveň spotřeby, kterou nepotřebují navyšovat a vlastně velkou část svých příjmů věnují investiční aktivitě, úsporám, tvorbě nějakých úspor. Také se do toho promítá ten fakt, že vlastně když poskytujeme nové hypotéky, tak ty splátky hypoték vlastně jsou součástí té míry úspor. Jo, protože vlastně to je, přece když vám jdu do peněženky, tak, než začnete řešit banky jakoby vztahy, co se týče úvěrů nebo vkladů, tak to je právě ten bod, kde měříme tu míru úspor a potom z těch úspor vlastně my splácíme ty hypotéky. Ty měsíční splátky jdou vlastně z té v uvozovkách vyšší míry úspor. Takže to je nějaký taky faktor, který k tomu přispívá. A v neposlední řadě vlastně vidíme i to, že ty domácnosti se snaží přece jenom investovat. Vidíme to i ve zprávách o finanční stabilitě, kde jsou přehledy o tom, jak v posledních letech domácnosti investují. Takže ony na těch penězích nesedí, částečně na tom sedí, ale dost velkou míru toho, na čem sedí, tak investují. A to je pozitivní.

Když už jsi zmínil hypotéky, jak to vlastně vypadá tedy se vztahem lidí k hypotékám? Já to rád používám jako takový ten lakmusový papírek ekonomiky.

Teď, kdybychom se podívali na poslední měsíce a ty aktuální měsíce, tak asi z toho nevyčteme žádné světoborné trendy. Kromě toho, že ten hypoteční trh zůstává silný tak, jak byl vlastně silný na konci loňského roku. Na tom jaře jsme viděli abnormálně vysoká čísla. Bavili jsme se o historickém překonávání měsíčních objemů, ale vlastně i počty nových hypoték byly velice silné, což souviselo právě s přísnějším pohledem na poskytování hypoték, na takzvané investiční hypotéky, na nákup třetí a další nemovitosti. A to je něco, co se významně propsalo do silné investiční aktivity na přelomu prvního, druhého čtvrtletí. V tom druhém čtvrtletí tam do toho ještě spadl faktor toho, že jsme viděli nárůst tržních úrokových sazeb kvůli tomu, že máme tady vyšší cenu ropy, pohonných hmot, ale i díky tomu, že máme stále silný růst mezd, bez toho, aniž by to doprovázel silný růst produktivity. A to se nám promítá v těch tržních úrokových sazbách. A vlastně domácnosti chtěly ještě využít tu příležitost teda si vzít nejenom příznivější podmínky, co se týče investičních hypoték, ale vůbec vlastně i ty neinvestiční hypotéky za nějakých ještě přijatelnějších, pro ně přijatelnějších úrokových sazeb, to znamená nižších úrokových sazeb. A to pravděpodobně se odrazilo na té silné úvěrové aktivitě na hypotékách. Kdybychom se podívali na červen, tak v červnu to, dalo by se říct, dramaticky spadlo, protože už nejsme na těch vysokých úrovních, kde jsme byli během dubna, ale stále se pohybujeme, co se týče objemu, někde na úrovni, kde jsme byli na konci loňského roku. Když se podíváme na počty nových hypoték, tak ty jsou taky na úrovni někde okolo konce loňského roku. A ten konec loňského roku byl silný, takže pořád ta hypoteční aktivita zůstává silná. Ale s tím, jak vlastně se nám opět vrátily ceny ropy výše, opět se nám vrátilo vlastně zacenění růstu úrokových sazeb centrálních bank. Ty dlouhodobé tržní úrokové sazby se opět vrátily na vyšší úrovně. Tak to je něco, co tu poptávku po hypotékách pravděpodobně zbrzdí a vidíme to vlastně i v průzkumu centrální banky ohledně úvěrových podmínek v bankovním sektoru, kde ten bankovní sektor přirozeně hodnotil tu poptávku jako velice silnou v tom druhém čtvrtletí. Ta silná poptávka vlastně zvýšila zase konkurenci, snížila marže u bank a vlastně tyhle ty faktory vykompenzovaly ten dopad těch přísnějších standardů a vlastně udržely ten hypoteční trh silný. Ale ta očekávaná poptávka v těch průzkumech vlastně slábne. A je to přirozené, protože vlastně banky cítí, že to předzásobení vyčerpalo nějakou budoucí poptávku a zároveň ty vyšší úrokové sazby, ty tržní vyšší úrokové sazby, na které reagují ty hypoteční sazby, zchladí poptávku vlastně po hypotékách.

Zmínil jsi centrální banku, možná jako poslední věc se pojďme podívat na ni, její reakci a vlastně i na inflaci. Koneckonců jsme před natáčením si tady prohlíželi tu naši kulisu studia, která také obsahuje čísla naší makroprognózy, a tedy i inflace. Jak to vypadá s tím?

Inflace vypadá na první pohled výborně. Vlastně máme nižší, jak jsem zmiňoval, nižší než očekávanou inflaci v kontextu těch vyšších cen ropy, ale je to díky cenám potravin převážně. Viděli jsme inflaci, že ta pozitivní čísla překvapila nejenom v Čechách, překvapila i v eurozóně, což se promítlo do rozhodnutí Evropské centrální banky o sazbách. Promítlo se to, viděli jsme podobné zpomalení inflace pozitivní i ve Spojených státech. A co je zajímavé, je, že i ve všech těch státech nebo všech těch teritoriích jsme viděli i o něco mírnější růst jádrové inflace. Ten teda v Čechách zůstává stále docela silný v tom meziročním srovnání. I to tempo v posledních třech měsících zůstává stále poblíž 3 procent. Když to jako vezmeme annualizovaně, a dáme si to do ročního vyjádření, tak nám to říká, že pokud ta inflace zůstane, to tempo, ta dynamika té jádrové inflace jako v posledních třech měsících, tak se pořád bude držet blízko 3 procent meziročního růstu. A to je něco, co by se centrální bance nemělo líbit, protože vidíme na těch různých komoditních šocích, vidíme, že když máme tu jádrovou inflaci poblíž 3, tak pro tu centrální banku je obtížnější dosahovat toho inflačního cíle. A proto ta centrální banka bude pořád a nejenom ta česká, ale i ta evropská, zvažovat nárůst úrokových sazeb, ale bude čekat pravděpodobně na data z mezd. Bude čekat právě na to, jestli to zpomalení té jádrové inflace, které jsme viděli v červnu, bude pokračovat nebo se udrží na těch pomalejších tempech. Anebo tam uvidíme návrat zpátky k tempům, které jsme viděli v dubnu, v květnu. Pokud se vrátíme zpátky na ty dubnové, květnové dynamiky, tak nám to říká, že pravděpodobně centrální banka bude zvyšovat úrokové sazby. A trhy si to myslí. Tím, jak se vrátily vyšší ceny ropy, tak opět se zvýšilo dramaticky očekávání růstu úrokové sazby centrální banky, té české centrální banky. Když přestaly létat rakety v Perském zálivu, tak jsme viděli, že to zacenění na devíti měsících kleslo z téměř 4,5 procenta na 4 procenta a teď se vrací zpátky na 4,5 procenta. Říká nám to, že na devíti měsíčním horizontu tříměsíční úroková sazba by měla být okolo 4,5 procent, což když se podíváme v kontextu, kam se pohnula centrální banka, ta se pohnula z 3,5 na 3,75. Takže tam ty trhy říkají, ještě je tady prostor jít výše. A vlastně vidí to trošku podobně i v případě Evropské centrální banky. Evropská centrální banka má vlastně depositní sazbu nad 2 procenty. A vlastně ty trhy říkají, ještě je tady očekávání, že by mohl být prostor o nějaké padesátibodové zvýšení v budoucnosti teď na 2,75. Takže ten rozsah toho zvýšení té jakoby úrokové sazby centrální banky ty trhy zaceňují relativně obdobně plus mínus jak pro tu evropskou, tak pro tu českou centrální banku. A vlastně abychom se tomu vyhnuli, tak potřebuje česká, ale i ta evropská ekonomika, česká zvláště, zvýšit růst produktivity, aby ten silný růst mezd nebyl tak proinflační a zároveň potřebujeme přece jenom úlevu, co se týče cen ropy a cen energií, aby nevytvářel další inflační impuls.

Jak to bude, tak to se dozvíme už v polovině srpna, protože představíme zbrusu novou makroprognózu České bankovní asociace. Tedy představíme, ty ji představíš se svými kolegy panelisty. Budeme se těšit. Je to 19. srpna. Budeme ji nabízet v přímém přenosu, jak jste zvyklí, a logicky ji budeme nabízet i se všemi ostatními doplňky. Pro dnešek díky. A končí nám klidné léto. Srpen už zase bude ekonomický.

Tak tak, těšíme se.

Na shledanou.

Hlavní ekonom(ika) ČBA (15. díl)